Klíčové rozhodnutí soudu

Ústavní soud ve středu 24. června 2026 předběžným opatřením uložil vládě, ministrovi zahraničí i ministerstvu zahraničních věcí, aby bezodkladně oznámili NATO a pořadatelům summitu, že prezident Petr Pavel je součástí oficiální české delegace na jednání v Ankaře ve dnech 7. až 8. července 2026. Soud výslovně uvedl, že vláda nesmí jeho cestě nijak bránit. Rozhodnutí je zatím jednorázové a vztahuje se jen na tento konkrétní summit. ÚS tím zároveň neuzavřel celý kompetenční spor, o němž bude rozhodovat dál přednostně. Soudce zpravodaj Pavel Šámal uvedl, že účast českého prezidenta na summitech NATO je dosavadní zavedenou praxí. Podle soudu bylo třeba tuto praxi zachovat i kvůli časové tísni, protože lhůta pro akreditaci měla skončit už 26. června. Ústavní soud také zdůraznil, že předběžným opatřením nepředjímá konečný výsledek řízení. (ct24.ceskatelevize.cz)

Reakce vlády a koaličních politiků

Premiér Andrej Babiš po zveřejnění rozhodnutí uvedl, že je respektuje. Následně však verdikt označil za absurdní a tvrdil, že jde proti zájmům České republiky. Předseda Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o „pokus o ústavní puč“ a avizoval, že prezidenta na summit doakredituje. Předseda sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura zase prohlásil, že soud se stal vazalem hlavy státu. Podle dostupných vyjádření vláda dosud s Pavlovou účastí na summitu nepočítala a chtěla, aby Česko zastupovali premiér a ministři obrany a zahraničí. Prezident Pavel rozhodnutí soudu uvítal a uvedl, že potvrzuje dosavadní praxi i kontinuitu zastupování České republiky na summitech NATO. Ústavní soud zároveň podle svého předsedy Josefa Baxy očekává, že kabinet jednorázové opatření bude respektovat, protože tak se podle něj v minulosti dělo i u jiných rozhodnutí soudu. (ct24.ceskatelevize.cz)

Proč je spor politicky citlivý

Předběžné opatření otevřelo veřejný spor o to, kdo má pravomoc rozhodnout o složení české delegace na bezpečnostním summitu, který je pro českou zahraniční a obrannou politiku významný. Prezident ve své žalobě navrhl, aby soud určil, že právě on je orgánem příslušným rozhodnout o účasti na summitech NATO. Zároveň žádal, aby bylo vládě a ministerstvům zakázáno jeho výkon pravomoci bránit nebo jej ztěžovat. Kabinet naopak argumentuje tím, že zahraniční politiku na summitu NATO má hájit vláda, která je za ni podle ústavy odpovědná. Spor tak zasahuje nejen do vztahu Hradu a Strakovy akademie, ale i do výkladu ústavních kompetencí v zahraniční politice. Ústavní soud nyní bude pokračovat v řízení o samotné kompetenční žalobě a teprve později rozhodne o meritorní stránce sporu. Pro českou diplomacii je navíc důležitá i praktická rovina, protože rozhodnutí přišlo v době, kdy běžely termíny akreditací a příprav delegací. Právě to podle soudu vytvářelo situaci, v níž bylo nutné jednat rychle, aby Česká republika nepřišla o možnost standardního zastoupení na summitu. (ct24.ceskatelevize.cz)