V posledních letech zažívá mezinárodní bezpečnostní prostředí dramatické otřesy, které redefinovaly strategické priority Severoatlantické aliance (NATO). Rostoucí geopolitické napětí, zejména v důsledku ruské agrese proti Ukrajině a posilování Číny, si vynutilo bezprecedentní obrat v politice NATO: masivní posilování Východního křídla. Tento proces je reakcí na globální konflikty a představuje klíčový pilíř kolektivní obrany, jehož cílem je odstrašení, připravenost a zajištění územní celistvosti členských států od Baltského po Černé moře.
1. Katalyzátor změny: Ruská agrese a nová strategická koncepce
Zatímco aliance již po anexi Krymu v roce 2014 zahájila kroky k posílení Východního křídla (např. Enhanced Forward Presence, eFP), plnohodnotná invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 se stala hlavním katalyzátorem radikální transformace.
Přechod od ujišťování k odstrašení
Před rokem 2022 byla přítomnost NATO v Pobaltí a Polsku spíše „ujišťovací“ (assurance), symbolizující solidaritu. Po invazi se ale aliance oficiálně vrátila k prioritě „odstrašení“ (deterrence). Cílem je dát jasně najevo, že jakýkoli útok na jediného člena NATO bude považován za útok na všechny (článek 5) a setká se s drtivou reakcí.
Nová Strategická koncepce (Madrid, 2022)
Na summitu v Madridu v roce 2022 NATO schválilo novou Strategickou koncepci, která poprvé po desetiletích označila Ruskou federaci za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance a mír v euroatlantickém prostoru. Koncepce také poprvé zmínila Čínu jako hrozbu pro hodnoty a zájmy NATO.
2. Pilíře posilování Východního křídla
Posilování Východního křídla je komplexní proces, který zahrnuje změny v rozmístění sil, velení, plánování a investicích do infrastruktury.
a) Zesílená předsunutá přítomnost (eFP a sFP)
Jádrem posilování je zvětšení a transformace stávajících bojových skupin na Východním křídle.
- Zvětšení jednotek: Původní prapory (cca 1 000 vojáků) v Pobaltí a Polsku byly výrazně posíleny s cílem je v případě potřeby rychle rozšířit na brigádní úroveň (cca 3 000 – 5 000 vojáků).
- Nové bojové skupiny (sFP): Byly vytvořeny nové zvýšené předsunuté přítomnosti (Stronge Forward Presence, sFP) v zemích, které dříve hostily jen minimální síly, konkrétně v Rumunsku, Bulharsku, Maďarsku a na Slovensku. Cílem je pokrýt celou linii od severu k jihu.
b) Nové obranné plány a síly
Na summitu ve Vilniusu v roce 2023 NATO schválilo nejpodrobnější obranné plány od Studené války.
- Navýšení pohotovostních sil: NATO se zavázalo mít přes 300 000 vojáků ve vysoké pohotovosti, kteří by mohli být rozmístěni během dní nebo týdnů.
- Regionální plány: Byly vytvořeny specifické, geograficky zaměřené obranné plány, které detailně popisují, jak a které síly budou reagovat na krizi v konkrétních oblastech Východního křídla.
- Investice do logistiky: Klíčové jsou investice do infrastruktury, aby bylo možné rychle přesouvat těžkou techniku a velké množství vojáků přes Evropu – modernizace silnic, železnic, letišť a skladů paliva.
c) Přistoupení Finska a Švédska
Vstup Finska a Švédska do aliance radikálně proměnil strategickou mapu.
- Baltické moře: Vstup Finska prakticky proměnil Baltské moře v „jezero NATO“, což výrazně usnadňuje obranu Pobaltí a zajištění námořních koridorů.
- Posílení Severu: Aliance získala tisíce kilometrů nového, vysoce odolného severního území, což je klíčové pro obranu Arktidy a posílení severní fronty.
3. Role globálních konfliktů a asijského vlivu
Posilování Východního křídla je primárně reakcí na Rusko, ale je ovlivněno i širšími globálními trendy, především rostoucí asertivitou Číny.
Přesun pozornosti a zdroje
Rostoucí hrozba ze strany Číny a nestabilita v Indo-Pacifiku nutí Spojené státy, klíčového člena NATO, rozdělovat svou pozornost a zdroje mezi Evropu a Asii. To klade větší odpovědnost na evropské členy aliance, aby převzali větší část břemene kolektivní obrany v Evropě.
Hybridní hrozby a odolnost
Globální konflikty se neodehrávají pouze na frontových liniích. Rusko i Čína intenzivně používají hybridní válku – dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a manipulaci s energetickými toky.
- Kybernetická obrana: Posilování Východního křídla zahrnuje masivní investice do sdílené kybernetické obrany, aby se zvýšila odolnost států proti útokům na kritickou infrastrukturu.
- Energetická bezpečnost: Jak ukázala krize, energetika je geopolitická zbraň. NATO proto vnímá energetickou bezpečnost a diverzifikaci dodávek jako součást své obranné strategie.
4. Česká republika a Východní křídlo
Česká republika se aktivně podílí na posilování Východního křídla v rámci principu „všichni za jednoho“.
- Angažmá v bojových skupinách: ČR je dlouhodobě angažována, například jako rámcový stát nebo významný přispěvatel do mnoha mnohonárodních bojových skupin (např. na Slovensku a v Lotyšsku).
- Plnění rozpočtu: ČR se zavázala plnit požadavek NATO na 2 % HDP na obranu, což je základní podmínka pro udržení důvěryhodnosti aliance a investic do modernizace.
- Logistika a cvičení: Česká republika slouží jako důležitá tranzitní země pro přesun sil mezi západní Evropou a Východním křídlem, a aktivně se účastní velkých vojenských cvičení, které testují připravenost nových obranných plánů.
Cena za mír
Posilování Východního křídla NATO je strategická nutnost, nikoli volitelná politika. Je to přímá reakce na to, že mezinárodní právo bylo nahrazeno právem síly a na to, že autoritářské režimy vnímají jakékoli váhání jako příležitost.
Tento proces je drahý a logisticky náročný, ale představuje nejpřesvědčivější formu kolektivního odstrašení. Cílem není vést válku, ale preventivně demonstrovat schopnost a vůli bránit každý centimetr území NATO tak, aby riziko útoku bylo pro potenciálního agresora nepřijatelné. NATO v roce 2025 vstupuje do éry robustní a rychlé obrany, kde je Východní křídlo první a nejdůležitější linií svobody a stability.
