Evropská unie se dlouhodobě snaží o zjednodušení a spravedlivější zdanění nadnárodních společností a boj proti daňovým únikům. V posledních letech však tato snaha nabrala na obrátkách a přechází z teoretických debat do konkrétních a závazných právních předpisů. Pro mezinárodně působící firmy, které dosud spoléhaly na složité optimalizační struktury, to znamená jediné: radikální proměnu daňového plánování.

Roky 2025 a 2026 budou klíčové. Na společnosti, které nepodniknou včasné kroky k integraci nových pravidel, čeká nejen složité administrativní břemeno, ale i vysoké pokuty.

1. Pilíř I. a Pilíř II.: Globální daňová revoluce podle OECD

Základem harmonizace je dohoda OECD/G20 o minimální globální dani z příjmu právnických osob, rozdělená do dvou pilířů. Zatímco Pilíř I se týká největších globálních technologických gigantů, Pilíř II je relevantní pro tisíce mezinárodních korporací.

Pilíř II: Globální minimální daň (Global Minimum Tax – GMT)

Pilíř II stanovuje, že velké mezinárodní korporace musí platit efektivní daň z příjmu právnických osob ve výši minimálně 15 % v každé zemi, kde působí.

A. Kdo je zasažen?

  • Mezinárodní skupiny s konsolidovanými ročními výnosy přesahujícími 750 milionů EUR ve dvou ze čtyř předchozích let.

B. Jak funguje dorovnávací daň (Top-up Tax)?

Pokud efektivní zdanění dceřiné společnosti v určité zemi (např. v Irsku, Maďarsku nebo v daňových rájích) klesne pod 15 %, mechanismy Pilíře II (tzv. Income Inclusion Rule – IIR a Undertaxed Profits Rule – UTPR) umožňují jiným jurisdikcím (obvykle mateřské zemi) vybrat dorovnávací daň (Top-up Tax) do výše 15 %.

C. Harmonogram EU a ČR:

  • 2024: Většina členských států (včetně ČR) zavedla pravidla IIR (zdanění mateřských společností).
  • 2025/2026: Účinnost pravidel UTPR (která umožní ostatním státům ve skupině uvalit dorovnávací daň, pokud mateřská společnost nepodléhá IIR).
  • Dopad: Firmy s nízkým zdaněním (ať už kvůli nízké sazbě, nebo agresivní optimalizaci) musí dramaticky přepracovat své modely. Tradiční daňové ráje ztrácejí smysl.

2. ATAD 3: Zátah na „Schránkové firmy“ v roce 2025

Směrnice proti zneužívání takzvaných „schránkových společností“ (Anti Tax Avoidance Directive – ATAD 3) je zaměřena na entity, které existují pouze formálně k přesunu zisků, ale nevyvíjejí žádnou reálnou ekonomickou aktivitu.

Test „Minimal Substance“ (Minimální substance)

Od roku 2025 (s referenčním obdobím 2024) budou muset firmy v rámci EU prokazovat, že mají reálnou substance (tedy skutečnou ekonomickou aktivitu). Směrnice zavádí tříkrokový test pro identifikaci podezřelých firem:

  1. Outsourcing: Společnost nepřijímá většinu svého příjmu z aktiv nebo nemá většinu příjmů pasivního charakteru.
  2. Přeshraniční transakce: Většina transakcí je vedena s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi.
  3. Absence reálné substance: Společnost neprokáže, že má:
    • Vlastní kancelář nebo dedikovaný prostor.
    • Aktivní bankovní účet v EU.
    • Klíčové manažery s potřebnou kvalifikací, kteří rozhodují a žijí v daném státě.

Důsledky selhání testem:

Pokud je společnost identifikována jako bez dostatečné substance, hrozí jí:

  • Odmítnutí daňových výhod: Jiné členské státy jí odmítnou vydat potvrzení o daňovém rezidentství.
  • Neuznání osvobození: Odmítnutí osvobození od srážkové daně u plateb (např. úroků nebo dividend).
  • Vysoké pokuty: Za nesplnění oznamovací povinnosti.

Akční krok pro firmy: Okamžitá revize všech dceřiných společností v rámci EU a zajištění reálné substance a doložitelného personálního zajištění.

3. Změny v DPH a Reporting (VIDES)

Zatímco Pilíře a ATAD 3 se týkají daně z příjmů, EU masivně digitalizuje i oblast DPH (Daň z přidané hodnoty), což ovlivní všechny firmy obchodující napříč EU.

VAT in the Digital Age (VIDES)

Cílem VIDES je modernizovat reporting DPH a bojovat proti tzv. karuselovým podvodům. Klíčové změny zahrnují:

  • Digitální reporting DPH v reálném čase: Postupný přechod k elektronickému vykazování transakcí mezi podniky (B2B) v téměř reálném čase, což nahradí stávající souhrnné hlášení.
  • Rozšíření One Stop Shop (OSS): Zjednodušené režimy pro DPH, které nyní využívá e-commerce, se rozšíří i na další oblasti.
  • Reforma fakturace: Povinné zavedení elektronické fakturace (e-invoicing) ve všech členských státech.

Dopad na firmy: Vyžaduje investice do účetního a ERP softwaru, který bude schopen komunikovat s národními daňovými autoritami v požadovaném formátu a čase. Administrativní zátěž se přesouvá z ročního/měsíčního reportinguna kontinuální reporting transakcí.

4. Akční plán pro mezinárodně působící společnosti (Do konce roku 2025)

Pro firmy s mezinárodní působností je kriticky důležité začít s transformací svého daňového modelu již nyní. Odkládání může vést k penalizacím a ztrátě investiční důvěry.

PrioritaÚkolTermín
I. Compliance (GMT)Zjistit efektivní daňovou sazbu (ETR) v každé jurisdikci a určit výši potenciální dorovnávací daně (Top-up Tax).Okamžitě
II. Strategická SubstanceAuditovat dceřiné společnosti v EU podle kritérií ATAD 3. Zajistit, aby všechny měly reálné zaměstnance, bankovní účty a kanceláře.Q4 2025
III. IT a DPHPřipravit účetní systémy na VIDES – digitální reporting DPH a povinnou elektronickou fakturaci.Průběžně, dle národních plánů implementace
IV. RestrukturalizacePřehodnotit existenci „schránkových firem“ a uvažovat o jejich sloučení, likvidaci nebo přesunu klíčových funkcí.Q1 2026
V. Personál a ŠkoleníZaškolit interní daňové a finanční týmy v komplexní metodologii Pilíře II a nových požadavcích na reporting DPH.Q4 2025

Konec iluzí o nulovém zdanění

Evropská harmonizace není jen dalším balíkem byrokracie, ale tektonickou změnou v mezinárodním daňovém právu. Pro nadnárodní korporace to znamená konec éry agresivní daňové optimalizace a povinnost přispívat spravedlivým dílem k rozpočtům zemí, kde generují zisk.

Pokuty a zvýšené daňové riziko v letech 2025 a 2026 čekají především na ty, kteří se budou tvářit, že se jich globální minimální daň a zpřísnění pravidel pro schránkové firmy netýká. Včasná a aktivní adaptace daňového a účetního modelu je nezbytnou investicí do právní stability a budoucího udržitelného růstu. Daňová strategie se stává součástí ESG – neodpovědné daňové plánování bude stále častěji vnímáno jako neetické a riskantní.