Čtyřdenní pracovní týden, tedy zkrácení pracovní doby na čtyři dny bez snížení mzdy, je jedním z nejdiskutovanějších témat v oblasti managementu a HR. Zahraniční studie, zejména z Islandu a Velké Británie, poukazují na dramatický nárůst produktivity a zlepšení duševního zdraví zaměstnanců. Lze ale tento model úspěšně implementovat i v českém prostředí, které je historicky svázáno s pětidenním, osmihodinovým pracovním standardem?

Pojďme se podívat na teoretické základy tohoto modelu, světové poznatky a především na konkrétní zkušenosti českých firem, které se do tohoto experimentu pustily.

1. Co čtyřdenní pracovní týden znamená? Model 100:80:100

Základní filozofie čtyřdenního pracovního týdne stojí na modelu 100:80:100:

  • 100% výstup (produktivita): Zaměstnanci musí splnit stejné cíle jako za pět dní.
  • 80% času: Pracovní doba je zkrácena na 4 dny (cca 32 hodin týdně).
  • 100% mzdy: Zaměstnanci dostávají plnou mzdu.

Cílem není jen poskytnout volno, ale radikálně zvýšit efektivitu zbývající pracovní doby. Toho se dosahuje eliminací zbytečných schůzek, lepší organizací práce a maximalizací soustředění. Čtvrtý volný den (nejčastěji pátek nebo pondělí) slouží k regeneraci, osobnímu rozvoji nebo rodině, což vede k menšímu vyhoření a vyšší motivaci.

2. Světová data: Produktivita, zdraví a udržení zaměstnanců

Globální pilotní projekty prokázaly pozitivní výsledky, které redefinovaly pohled na rovnováhu mezi prací a životem.

  • Velká Británie (2022): Největší pilotní program na světě zahrnoval 61 společností a 2 900 zaměstnanců.
    • Závěr: Pouze 4 % společností se vrátily k pětidennímu týdnu.
    • Klíčové metriky: Tržby během testovacího období vzrostly průměrně o 35 % (oproti srovnatelným obdobím). Vyhoření kleslo o 71 %, úzkost o 39 %.
  • Island (2015–2019): Rozsáhlý experiment, po němž se k modelu přešlo nebo zavedlo kratší úvazek 90 % pracující populace v zemi.
  • Globální studie: Ukazují, že firmy zavádějící tento model mají o 50 % nižší fluktuaci zaměstnanců a nábor nových talentů je snazší.

3. Zkušenosti českých firem: Problémy a překvapivé výhody

Zatímco globální trend je silný, české firmy přistupují ke čtyřdennímu týdnu opatrně, zejména kvůli specifikům pracovního práva (které primárně počítá s 40hodinovým týdnem) a konzervativnější kultuře. Přesto existují průkopníci.

A. IT a Kreativní Sektor (Ideální kandidáti)

Firmy z oblasti IT a marketingu, které se primárně zaměřují na projektovou a duševní práci, zaznamenaly největší úspěch.

  • Zkrácení, nikoliv komprese: Většina českých firem volí model zkrácení na 32–37 hodin (volný pátek), namísto komprese (4×10 hodin denně), protože komprese vede k únavě.
  • Konkrétní poznatky:
    • Zvýšená koncentrace: Zaměstnanci se naučili efektivněji plánovat a eliminovat prokrastinaci, aby stihli vše ve čtyřech dnech.
    • Lepší nábor: Možnost čtyřdenního týdne je v náborových inzerátech obrovským benefitem a přitahuje špičkové talenty.
    • Kulturní změna: Vedení muselo zcela přehodnotit schůzkovou kulturu. Mnohé rutinní schůzky se zrušily nebo nahradily e-mailem.

B. Výrobní a Službový Sektor (Největší výzva)

Implementace je složitější v odvětvích, kde je nezbytná fyzická přítomnost nebo nepřetržitý provoz.

  • Model rotace: Řešením je rotace volných dnů, kde je páteční nebo pondělní volno rozděleno mezi týmy tak, aby byl provoz zajištěn. To je však logisticky náročné.
  • Obavy ze zákazníků: Některé české B2B firmy se obávají, že volný den sníží jejich dostupnost pro klienty. Tyto obavy se však často ukázaly jako neopodstatněné, pokud je komunikace a podpora zajištěna rotačním systémem.
  • Případová studie (malá výrobní firma): Jedna z firem zlehčující výroby zavedla volný pátek a zaznamenala, že i přes stejný měsíční objem hodin se zvýšila kvalita výroby. Zaměstnanci s lepším odpočinkem dělali méně chyb.

4. Klíčové předpoklady úspěšné implementace

Čtyřdenní pracovní týden není magické řešení; vyžaduje zásadní změnu myšlení a procesů.

Měření výstupu, ne času

Největší změna spočívá v přechodu od kontroly docházky k měření výsledků. Zaměstnavatelé se musí vzdát myšlenky, že „přítomnost v kanceláři = práce“ a zaměřit se na plnění definovaných cílů a projektů.

Technologie a automatizace

Úspěch silně závisí na využití technologií k automatizaci opakujících se úkolů. Čím více času lze získat zpět od administrativy, tím snazší je zkrátit týden.

Komunikační kázeň

Zavedení přísných pravidel pro schůzky: žádné zbytečné schůzky, jasná agenda, striktní časové limity a maximální využití asynchronní komunikace (e-mail, Slack).

Trend, který mění definici práce

Čtyřdenní pracovní týden není nesmyslný trend. Je to odpověď na požadavky moderního trhu práce a výsledek poznání, že produktivita je spíše funkcí soustředění a regenerace než prosté délky strávené v kanceláři.

České firmy, které se do tohoto modelu pustily, potvrzují globální data: Zaměstnanci jsou šťastnější, zdravější a loajálnější. I když implementace vyžaduje odvahu a promyšlené procesy, stává se čtyřdenní týden silným nástrojem v boji o talenty a symbolem moderního, efektivního a humánního přístupu k práci. Očekává se, že s pokračujícím bojem o kvalifikované lidi a s rostoucí automatizací, se tento model stane běžným standardem i v České republice.